Obrana národa

Nejmohutnější odbojová organizace v období okupace Československa Německem byla pojmenována Obrana národa. Dle archivních materiálů byla založena z popudu tzv. Rady starších jejímiž členy byli generálové Eliáš, Vojcechovský, Bílý a Vojta.

Ti se začali scházet i s dalšími antinacisty a počali plánovat rozsáhlou vojenskou organizaci s přesahem do civilní sféry. Rada starších měla fungovat od poloviny března 1939, ale mnohé okolnosti naznačují, že ustavení RS bylo pouze reakcí na dlouhodobě vedené debaty o nutnosti obrany československé věci i po případné okupaci. Bohužel se zapomíná na tu skutečnost, že v okupovaných částech pohraničí, již odbojové skupiny fungovaly a není pravděpodobné, že by o tom generalita nic nevěděla.

Samotné založení ON proběhlo na schůzce v bytě generála Bílého 22. nebo 23. dubna 1939 v Miklandské ulici 4, kde se sešli gen.Ingr, gen.Vojcechovský (Generál Vojcechovský se od celé organizace odpojil s tím, že jeho známý protisovětský postoj může využít k oklamání Němců a získat tak jejich důvěru pro získávání zpravodajských informací. ( Toto alespoň vypověděl plk.Kudláček po válce) a samozřejmě nemohl chybět hostitel gen.Bílý.

Na této schůzce se jednalo o koncepci podoby vojenského odboje, kdy se vytýčily hlavní úkoly armády při jeho vzniku. Směrnice předpokládala, že úkoly budou spočívat v :

Podchycení všech spolehlivých osob, připravených k boji proti Němcům.

Organizaci propagandy, zpravodajství, sabotáže, provádění sabotáží a místních akci proti Němcům.

Vybudování vojenských jednotek, které by reprezentovala Československo za hranicemi.

Hlavním cílem ON byla příprava ozbrojeného povstání proti Němcům, kdy bylo počítáno nejen s územím protektorátu, ale i odtržených území a Slovenska (což potvrzuje povědomí o odboji v pohraničí již od záboru např. ON Kopřivnice a také spojení na Slovensko – pozdější skupina Flóra)

Počáteční personální obsazení velení bylo následující.

Velitel – generál divizní Sergej Ingr

1.zástupce armádní generál Josef Bílý

2.zástupce brigádní generál Bedřich Neumann

náčelníkem generálního štábu – plk.gšt. Čeněk Kudláček

další části štábu se sestávaly ze skupin :

zpravodajské –  generál Jaroslav Čihák (také člen PVVZ) později mjr. gšt. Jaroslav Hájíček

spojovací – pplk. Gšt. Štěpán Adler

zbraně a zásobování- plk.gšt. Jaroslav Vedral (Sázavský) a škpt. gšt. Jar. Kašpar později  plk.gšt. Sklenovský a pplk.gšt. Studlar a pplk. Mašín s pplk.Balabánem

finanční – gen. Int. Viktor Spěváček.

Sabotážní – generál Čihák – pplk..Mašín – dle prověřovacích materiálů se vyčlenila ze skupiny mjr. Hájíčka a působili většinou samostatně.

Toto je úvodní složení štábu dle archívních materiálů, do této základní sestavy se později včlenilo politické oddělení vedené gen. Neumannem a také skupina pro přechody do zahraničí vedená plk.gšt. Vedralem-Sázavským.

Organizační rámec ON kopíroval územně správní rozdělení země, kdy byla zřízena dvě Zemská vojenská velitelství Čechy ( gen. Vojta, gen.Šára) a Morava (gen.Všetička) – ( později přibylo třetí ZVV Praha, podřízené zpočátku ZVV Čechy), členěná na Krajská vojenská velitelství KVV – odpovídající vyšším jednotkám – divize či pluky a  Okresní vojenská velitelství OVV – zařazená jako pluky,prapory  a tyto pak se skládaly z místních skupin v jednotlivých městech či obcích což odpovídalo rotám, četám družstvům, kdy nejnižší velitel disponoval třemi až pěti podřízenými. Velitel měl mít dva náhradníky pro případ zatčení, z toho jednoho civilistu, nejlépe důstojníka v záloze.

Mužstvo se rekrutovalo především z řad Sokolů a dalších tělocvičných jednot a dále z branných polovojenských organizací jako byly Národní gardy resp. Národní střelecké gardy, Svaz brannosti aj. Na konci června disponovala ON asi 90 000 členy rozčleněných do dvou set rámcových praporů.