
Spojení dvou armád v Beskydech – mise Wolfram a brigáda Jana Žižky
Při popisu partyzánského hnutí na Moravě nesmíme opomenout jednu často přehlíženou skutečnost – v beskydských lesích došlo k jedinečnému spojení obou našich zahraničních armád. Konkrétně prostřednictvím spolupráce 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, vyslané ze Sovětského svazu, a výsadku Wolfram, vyslaného z Velké Británie.
Výsadek Wolfram
Výsadek Wolfram byl podřízen Štábu pro vybudování branné moci a mezi všemi paravýsadky z Anglie zaujímá výjimečné postavení – jak co do počtu, tak podle svého operačního určení. Měl být prvním a nakonec zůstal i posledním bojovým výsadkem, který seskočil na území Protektorátu.
Úkolem výsadku bylo:
-
organizovat a koordinovat ozbrojený odboj na severovýchodní Moravě, zejména v oblasti Beskyd,
-
sloužit jako velitelská základna a jádro partyzánského hnutí, které se mělo rozrůst až na velikost roty (cca 200 mužů),
-
provádět bojové akce – přepady silničních a železničních tratí, skladišť, mostů, průmyslových objektů, telegrafních a radiových ústředen.
Seskok a členové
Výsadek seskočil 14. září 1944 v prostoru Slavíč – Nytrová – Kotly. Letoun Halifax odstartoval z Bari a jeho posádku tvořili letci z Nového Zélandu. Nad Turzovkou byl stroj napaden protiletadlovou palbou.
Desant tvořili:
-
kpt. Josef Otisk (velitel, výcvik u Commandos),
-
rtn. Josef Bierský,
-
rtn. Josef Černota,
-
rtn. Vladimír Řezníček,
-
radista rtn. Karel Svoboda,
-
čet. Robert Matula.
Karel Svoboda měl původně být nasazen při operaci Antropoid, ale kvůli zranění byl z akce vyřazen. Při seskoku byl zanesen větrem daleko od ostatních, které následně nenašel. Za několik dní byl zatčen v Morávce, kde po vydání radiostanice a odmítnutí spolupráce s gestapem skončil v koncentračním táboře Flossenbürg.
Matula a Řezníček přišli o materiál – během seskoku se jim utrhly nožní vaky, ale jinak přistáli bez zranění. Bierský se ihned po seskoku dostal do přestřelky a zneškodnil dva četníky.
Skupina se zformovala kolem 23. září u osady Mečová pod Trojačkou, jižně od Čeladné. S pomocí místního lesního personálu se rychle aklimatizovali, získali okruh podporovatelů a navázali spojení s domácím odbojem.
Spolupráce s odbojem
Významná byla spolupráce s Radou tří – Beta, zejména s generálem Braunem, který zprostředkoval odesílání depeší prostřednictvím radiostanice MILADA. Spojovacím článkem mezi Radou tří a Wolframem byl profesor Vysocký.
Kapitán Otisk navázal také velmi úzkou spolupráci se sovětským zpravodajským výsadkem Běljavskij – Niščimenko (sk. ARAP nebo č. 11650). Podle Otiska tvořili tuto skupinu Suščova, Verbovská, Dola, Mohorita, Adam Niščimenko-Běljavskij, Karas, Kubala a další.
Po přechodu 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky ze Slovenska navázali členové Wolframu kontakt s partyzány D.B. Murzina. V rámci spolupráce bylo Wolframu přiděleno 21 mužů pro příjem zásilek – k tomu však nakonec nedošlo.
Tragédie: vražda Josefa Bierského
Do oddílu se vetřel kriminální zločinec Kotačka, který prchal před policií a vydával se za odbojáře. Dne 19. října 1944 zavraždil Josefa Bierského, údajně kvůli zlatu a penězům. Ironií osudu je, že právě Bierský mu předtím sám předal svou pistoli a nedbal varování ostatních. Nedostatečné možnosti prověřovat nově příchozí znamenaly v podmínkách ilegální činnosti velké riziko.
Další spolupráce brigády Jana Žižky
Brigáda Jana Žižky navázala spolupráci také s dalšími výsadky z Velké Británie – CLAY, CARBON, dále částečně s POTASH a SPELTER. Jednotky Wolfram a CLAY spolupracovaly na přípravě povstání na východní Moravě. Klíčovou roli zde sehrála skupina Josefa Sousedíka, navazující na tradici Obrany národa.
Stále pokračujeme v dokumentaci a výzkumu, který má za cíl mapovat bílá místa v historii protinacistického odboje na Valašsku.
Zdroj: Archiv VOS, ABS