vosprlov@seznam.cz 
605 362 877
BILANČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI VOS
Valašský odbojový spolek vznikl z volného sdružení patrioticky smýšlejících jedinců. Do roku 2014 jsme působili jednak v rámci ČSBS, ale také pod hlavičkou iniciativy Prlov 1945 fungující od roku 2009 na sociálních sítích. Impulsů pro naši činnost bylo vícero, ale hlavním popudem bylo masivní zkreslování dějin. Hlavní náplní naší činnosti, je udržování povědomí o druhém čs. odboji a celkově o odbojové tradici našeho národa, s důrazem na 1.čs.partyzánskou brigádu Jana Žižky a připomínání tragédií z konce II. sv. války.
Musíme připomenout, že ještě jako Prlov 1945 jsme, částí našeho archivu jsme přispěli do knihy Krvavé finále – Jiřího Padevěta.
V roce 2015 jsme se jako tradičně, účastnili organizace pietního aktu u příležitosti 70 výročí vypálení části obce. Při té příležitosti jsme uspořádali i III. ročník akce klubů vojenské historie s rekonstrukcí „bitvy“ mezi partyzány a nacisty. Akce měla úspěch a byla přislíbena široká podpora naší činnosti, jak od státních, tak i obecních představitelů. Státní a krajská pomoc ovšem nepřišla i přes naše urgence. V náplni naší činnosti je i průvodcovská činnost v místním muzeu Prlovské tragédie – pietní místnosti.
Vojenský historický ústav nám na naši nabídku spolupráce oznámil, že tímto směrem – tedy k rozvoji povědomí o ozbrojeném odboji- VHÚ nemíní jít.
Původní záměr, jímž bylo vytvoření jednoho zastřešujícího orgánu s vícero regionálními body, nám bohužel nevyšel díky vnitřnímu konfliktu.
Z Valašského odbojového spolku se oddělil Jiří Tesař, který se od dubna 2015 přidal k budování spolku, ale posléze šel vlastní cestou a založil vlastní projekt. S trochou hořkosti musíme podotknout, že tato epizoda výrazně poznamenala naši činnost, ale nevzdali jsme se a pokračovali bez pořádání větších akcí což mělo být výraznou součástí naší činnosti.
Navázali jsme spolupráci s prof. Miloslavou Polákovou a pomohli vydání knihy Měli odvahu žít. Finančně jsme přispěli do fondu na vydání knihy.
V roce 2015 jsme zaznamenali nejvyšší návštěvnost, která činila hrubým odhadem 1500 lidí, z čehož polovinu tvořily organizované autobusové zájezdy spojené s výročím konce druhé světové války. Naplno se projevila nevhodnost stávajících prostor pro výpravy nad dvacet osob.
Byli jsme přizváni k budování muzea Josefa Sousedíka ve Vsetíně panem Lubošem Urbanem. S projektu sešlo, ale pan Urban nám dlouhodobě zapůjčil řadu exponátů ze své sbírky.
Přispěli jsme k úspěchu projektu Život a historie vypálených obcí aneb znáte nás ?, která se setkala s velkým zájmem studentů z celé republiky a vyvrcholila v Hlinsku velkolepou akcí s pamětníky, které se účastnilo na 400 žáků z celé republiky..
Spolu s OÚ Prlov, jsme se konzultacemi a vyhledáváním skutečného umístnění za II. sv.války , podíleli na výstavbě repliky bunkru v Prlově. Bohužel sešlo z vybudování turistických tras propojujících partyzánské obce pro nezájem Zlínského kraje.
S Tělovýchovnou jednotou Prlov, jsme se podíleli na práci s mládeží. Pořádali jsme výlety a pochodová cvičení a to i v době před založením VOS. Navázali jsme tak na desetiletí trvající tradici branných cvičení, konaných u příležitosti vypálení obce Prlov. Dva ročníky Pochoďáčku proběhly oficiálně a několik výletů a detektorových výšlapů jsme uskutečnili samostatně. Několikrát se uskutečnily i výšlapy s detektory kovů.
Při VOS se utvořila i skupinka mládeže, která pomáhá při údržbě pietní místnosti. Jmenovitě Jan Pantálek, Adam Fila, Ondřej Ševčík.
2016
Uspořádali jsme nultý ročník soutěže o pohár VOS. Okolo stovky žáků ze čtyř škol, Luhačovice, Val.Polanka, Horní Lideč a Čeladná soutěžili v topografických, historických, střeleckých a kondičních disciplínách. Akce měla velký úspěch.
V ČT byl odvysílán film Valašsko kruté jaro na němž jsme spolupracovali. Podařilo se nám získat mnoho zajímavých archiválií a jiných zdrojů informací o oblasti našeho zájmu. V tomto roce klesla návštěvnost muzea na cca 1000 lidí.
V tomto roce počala návštěvnost upadat a to i díky politickému tlaku proti všem historickým vazbám na SSSR. My však nejsme politickou skupinou a svědomí nám velí popisovat historii co nejpřesněji. SSSR byl v době II. světové války spojencem naší vlády a námi studované partyzánské skupiny vystupovaly jako části ozbrojených sil ČSR vázané smlouvami mezi SSSR a exilovou vládou v Londýně z let 1941 a 1943.
V letech 2017 až 2020 jsme se soustředili na badatelskou a dokumentační činnost ve snaze získat co nejvíce relevantních pramenů, pro chystanou knihu. V mezidobí se člen VOS Roman Babica podílel svými poznatky a fotografiemi na knihách Mauthausen -Konečná stanice – V.Janík, Karel Zámečník – Deník partyzána, Jitra Gruntová – Smrt v týlu nepřítele, Chan se nehlásí – Sajenko, Boldaňuk, Bursa. Dále jsme poskytovali materiály studentům, badatelům i potomkům odbojářů zajímajících se o osudy jejich předků.
Ve spolupráci s Okresním sociálním podnikem a Armádou ČR jsme pomohli k hladkému průběhu branného závodu základních škol.
V prosinci 2017 jsme uspořádali zatím poslední, menší akci ve spolupráci s Klubem českých turistů, kdy jsme chtěli upozornit na hrubé zkreslování dějin a poprosit novináře o pomoc. Mladá fronta sice informovala o naší akci a o existenci bunkru v Prlově, ovšem naše důrazné prosby o oslovení politiků redaktorka nevyslyšela.
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/prlov-obnoveny-partyzansky-bunkr.A171210_130500_zlin-zpravy_mav
V roce 2018 jsme intervenovali muzeum v Lačnově, aby opravil nepřesnosti ve své expozici, které se týkají partyzánské brigády – bohužel bez efektu.
Jedinými výstupy zatím byly pouze krátké články na FB a orientační popis odboje na spolkových stránkách. Za dobu činnosti jsme naší prací oslovili odhadem dvě stě tisíc čtenářů, návštěvníků a diváků. V roce 2019-2020 se VOS podílel na zprostředkování natáčení medailonů Paměti národa(Žák, Hronek, Milatová, Straková aj.) a dokumentu ČT – Místa ticha Jarmily Doležalové.
Návštěvnost muzea se snížila na 400 v roce 2017, 200-2018. Rok 2019 jsme provedli jen 50 návštěvníků, kdy byla průvodcovská činnost přerušena ze zdravotních důvodů.
V roce 2019 jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel náš člen Milan Dupej. Připravovali jsme rozsáhlé naučné stezky a přitom počítali z jeho zkušenostmi získanými coby člena řady organizací. S Milanem odešel další ryzí vlastenec.
Rok 2020 je specifický pouze 27 návštěvníky, ale badatelsky a dokumentačně se jedná o zřejmě nejúspěšnější rok. Veškeré poznatky se budeme snažit zveřejnit prostřednictvím našich stránek a později i vydáním vlastní knihy.
V souvislosti s re-designem webových stránek spolku byla rovněž implementována online platební brána s možností snadné úhrady dobrovolných příspěvků platební kartou a rovněž byla také zřízena úzce profilovaná sekce „Archivy promlouvají“, kde postupně ve formě samostatných příspěvků budou prezentovány tematické výsledky naší badatelské činnosti. Obsah našich stránek je prozatím velmi provizorní, ale v nejbližší budoucnosti dojde k celkové rekonstrukci. Poděkování za správu stránek patří Michalu Šmirausovi. Poděkování a absolutorium si zaslouží i Roman Babica za práci s pokladnou. Jakub Koníček, vzorně udržuje styky se státní správou.
V roce 2020 jsme též započali práce na digitální mapě represivních složek nacistického potlačovacího aparátu a také na mapě struktury druhého odboje jako celku.