BILANČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI VOS

Dílčí aktivity před vznikem VOS – Bilanční zpráva

Úvod a popis motivace našich aktivit

Dovolte nám, abychom představili stručnou historii našich aktivit , týkajících se udržování objektivního povědomí o  válečném období 1939-45  na Valašsku. Náš spolek se dlouhodobě snaží o narovnání historických křivd, vzniknuvších chybnou interpretací tohoto období v minulosti.

Po roce 1945, se nepodařilo provést  bezchybné prověřování odbojového hnutí, kdy docházelo k politizaci tohoto procesu, a to již v období voleb v roce 1946. Z ústních i písemných svědectví víme, že se mezi odbojáře dostávali i lidé, s pochybnou protektorátní minulostí.   Po roce 1948 pak převládla komunistická interpretace dějin, která řadu odvážných odbojářů vymazala z historie a všechny zásluhy o  odboj připsala komunistické straně.

V šedesátých letech,  se částečně podařilo rehabilitovat nekomunistický odboj,  ale toto úsilí o nápravu ,  bylo přerušeno normalizací. Po roce 1989, bohužel nedošlo k navázání na bádání z let šedesátých, naopak, objevily se nekritické, subjektivně zabarvené  knihy  odsuzující a dehonestující partyzánské hnutí.http://www.hyenyvakci.cz/

V sedmdesátých letech, proběhlo nové prověřování, ale i toto bylo poznamenáto tendenčními  a idologickými nánosy.

Po roce 1989, sice vznikla řada výborných studií, z nichž hlavně XV díl Velkých dějin zemí koruny české, je velmi dobrým popisem odbojového hnutí. Ozbrojené odbojové hnutí, tam bohužel nemá  dostatek prostoru, ale vzhledem k rozsahu a pojetí díla je to pochopitelné. Bílá místa lze nalézt také, v popisu let 1944 – 45, působení Přípravného revolučního národního výboru – Rady tří – a dalších spřátelených organizací. Jediná kvalitnější práce o partyzánském hnutí, pochází z pera Mgr. Marie Hrošové a jde o knihu „Na každém kroku boj“(2012). Autorka sama přiznává, že jde o dílčí krok,  v další cestě za poznáním, kdy pomyslně předává štafetu další generaci badatelů.

Partyzánské hnutí, čeká na objektivní, detailní a apolitické zpracování dodnes. Ještě lze zmínit vznik několika výborných diplomových prací, hlavně z brněnské Masarykovy Univerzity. Prof. Vladimír Černý a jeho studenti odvedli velmi dobrou práci, například v popisu represivního aparátu protipartyzánských komand.

 

Naší snahou je, pokračovat v práci prlovských mužů, kteří od konce války sami shromažďovali materiály o odbojovém hnutí, a zároveň se snažili  dopátrat přesných příčin tragédie z 23.4. 1945.  Dlouho se to nedařilo, jelikož minulý režim  kryl nacistické velitele, kteří se podíleli na vypálení Prlova a Ploštiny, čímž se   historický popis těchto událostí podařilo výrazně zmanipulovat.  Zmíním hlavní  jména amatérských badatelů, kteří část života věnovali pátrání po pravdě a udržování povědomí o hrůzách války – Jaroslav Juráň, Tomáš Polčák – Šebík, Jaroslav Polčák – Šebík a Jan Hobík. K porozumění celé problematice přispěli i Roman Cílek a Luďek Navara svými knihami.

Stručná historie našich aktivit

Naše skupinka se začala více angažovat v roce 2006, kdy  byla vykradena pietní místnost v Prlově, což nás velmi zasáhlo a aktivizovalo.  Přímým pamětníkům již nesloužilo zdraví a síly valem ubývaly. Z  vlastních prostředků a díky pomoci OÚ Prlov, jsme začali expozici obnovovat.  Do té doby jsme starším kolegům, příležitostně vypomáhali při pořádání pietních aktů. Několikrát jsme žádali o pomoc státní institucí (KÚ Zlín, VHÚ), bez jakékoli odezvy.

Až v  roce  2010 se podařilo starostovi Ladislavu Gargulákovi, získat podporu Armády České republiky – a tím pádem obec získala silného partnera. V tomto roce proběhlo natáčení dokumentu z cyklu Neznámí hrdinové, o Antonínu Ondráškovi z Prlova.

V roce 2011 jsme asistovali, při oslavách 650 let od první písemné zmínky o obci Prlov. V té době jsme vystupovali pod názvem Prlov 1945, a pokoušeli se získat širší institucionální podporu, pro udržování povědomí o druhém odboji na Valašsku a represivních akcích nacistů z dubna 1945. Opět probíhala řada jednání s KÚ ve Zlíně, ale i přes naši přímou účast na několika schůzkách s představiteli Muzea Jihovýchodní Moravy, krajskými radními a pracovníky památkové péče – pro Prlov ani pro Leskovec,      se nepodařilo získat žádné prostředky – jen přísliby. Neklesali jsme na mysli a pracovali dál.

S Tělovýchovnou jednotou Prlov, jsme se podíleli na práci s mládeží. Pořádali jsme výlety, pochodová cvičení, čímž jsme  navázal na desetiletí trvající tradici branných cvičení, konaných u příležitosti vypálení obce Prlov. Dva ročníky Pochoďáčku proběhly oficiálně a několik výletů a detektorových výšlapů jsme uskutečnili samostatně.

Přispěli jsme k úspěchu projektu Život a historie vypálených obcí aneb znáte nás ?, která se setkala s velkým zájmem studentů z celé republiky a vyvrcholila v Hlinsku velkolepou akcí s pamětníky, které se účastnilo na 400  studentů.

Mezi lety 2010-2015, bylo  náplní naší činnosti i pořádání, propagačních akcí Klubů vojenské historie, věnovaných partyzánskému hnutí.

Naše aktivity však narážely na nepochopení, kdy zodpovědné instituce přejaly výklad některých badatelů, o téměř zločinném pozadí odboje na Valašsku.*

Tím pádem se nám nedařilo prosadit naše plány na rekonstrukci pietní místnosti či nového výzkumu celé problematiky. Neúnosná situace nás donutila kontaktovat Reportéry ČT, a vznikl krátký film, „Když na Valašsko přišla smrt“.

 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/215452801240007/0/44506-kdyz-na-valassko-prisla-smrt/

 

2015

Valašský odbojový spolek,  byl oficiálně založen v létě 2015, kdy se transformoval, z volného sdružení patrioticky smýšlejících, aktivních občanů.

Z  přípravného výboru Valašského odbojového spolku, se po krátké spolupráci, oddělil Jiří Tesař, který se od dubna 2015,  přidal k budování spolku, ale posléze šel vlastní cestou a založil vlastní projekt.  Navázali jsme spolupráci s prof. Miloslavou Polákovou a pomohli  vydání knihy Měli odvahu žít. Finančně jsme přispěli do fondu na vydání knihy. V roce 2015 jsme zaznamenali nejvyšší návštěvnost pietní místnosti, která činila hrubým odhadem 1500 lidí, z čehož více než tři čtvrtiny,  tvořily organizované autobusové zájezdy, spojené s 70. výročím konce druhé světové války.

Naplno se projevila nevhodnost stávajících prostor, pro výpravy nad dvacet osob. V témže roce, jsme byli přizváni  k budování muzea Josefa Sousedíka ve Vsetíně, panem Lubošem Urbanem. S projektu sešlo, ale pan Urban nám dlouhodobě zapůjčil řadu exponátů ze své sbírky.

Každoročně pomáháme OÚ Prlov, při zdárném průběhu pietního aktu, věnovaného prlovské tragédii z 23. dubna 1945. Jeden z našich nejaktivnějších členů, Roman Babica, se vzorně stará o pietní místo v Leskovci a též se angažuje při zdárném průběhu tamních pietních aktů. https://www.jurickuvmlyn.cz/.

Při VOS se utvořila i skupinka mládeže, která pomáhá při údržbě pietní místnosti. Naše aktivita stála u zrodu repliky partyzánského bunkru.

2016

Uspořádali jsme nultý ročník soutěže o pohár VOS. Okolo stovky žáků ze čtyř škol, Luhačovice, Val.Polanka, Horní Lideč a Čeladná soutěžili v topografických, historických, střeleckých a kondičních disciplínách. Akce měla velký úspěch.

V ČT byl odvysílán film Valašsko kruté jaro na němž jsme spolupracovali. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11128381179-valassko-krute-jaro-1945/

Podařilo se nám získat mnoho zajímavých archiválií a jiných zdrojů informací o oblasti našeho zájmu. V tomto roce klesla návštěvnost muzea na cca 1000 lidí.

2017-2020

V letech 2017 až 2020 jsme se soustředili na badatelskou a dokumentační činnost ve snaze získat co nejvíce relevantních pramenů, pro chystanou knihu. V mezidobí se člen VOS Roman Babica podílel svými poznatky a fotografiemi na knihách Mauthausen -Konečná stanice – V.Janík, Karel Zámečník – Deník partyzána, Jitra Gruntová – Smrt v týlu nepřítele, Chan se nehlásí – Sajenko, Boldaňuk, Bursa. Dále jsme poskytovali materiály studentům, badatelům i potomkům odbojářů zajímajících se o osudy jejich předků. Ve spolupráci s Okresním sociálním podnikem a Armádou ČR jsme pomohli k hladkému průběhu branného závodu základních škol.

Intervenovali jsme muzeum v Lačnově s tím, aby opravil nepřesnosti ve své expozici, které se týkají partyzánské brigády – bohužel bez efektu, přesto, že jsme jim nabídli přístup k relevantním materiálům. Stále přetrvávají mýty, polopravdy a někdy i lži o působení partyzánů na konci války, a co je nejtragičtější, že se téma stává předmětem politického boje. Naše pozice je jasná,  téma paryzánkého odboje, si vyžaduje nový, hluboký a apolitický výzkum.

Zprostředkovali  jsme zázemí , pro natočení pamětnických výpovědí pro Paměť národa.(Žák, Hronek, Milatová, Straková aj.) Pomohli jsme i  při natáčení dokumentu ČT – Místa ticha Jarmily Doležalové. K naší lítosti, se na stránkách Paměti národa, o naší pomoci nehovoří. Do tvorby rozsáhlejších studií, se nepouštíme proto, že stav poznání se získáváním nových materiálů stále mění, a proto zatím publikujeme jen krátké články na webu a sociálních sítích.  Získáváme materiály nejen k odbojovému hnutí, ale také k působení speciálních oddílů nacistických represivních složek, jejichž činnost na Moravě není uspokojivě popsána – hlavně co se týká SS Jagdverbande a Frontaufklärung komand.(jednotky frontového průzkumu) Návštěvnost muzea se snížila na 400 v roce 2017, 200-2018. Rok 2019 jsme provedli jen 50 návštěvníků, kdy byla průvodcovská činnost přerušena ze zdravotních důvodů. V roce 2019 jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel náš člen Milan Dupej. Připravovali jsme rozsáhlé naučné stezky, a přitom počítali z jeho zkušenostmi získanými coby člena řady organizací. S Milanem odešel další ryzí vlastenec.

2020

Rok 2020 je specifický pouze 27 návštěvníky, ale badatelsky a dokumentačně se jedná o zřejmě nejúspěšnější rok. Veškeré poznatky se budeme snažit zveřejnit prostřednictvím našich stránek a později i vydáním vlastní knihy.

V souvislosti s re-designem webových stránek spolku byla rovněž implementována online platební brána s možností snadné úhrady dobrovolných příspěvků platební kartou a rovněž byla také zřízena úzce profilovaná sekce „Archivy promlouvají“, kde postupně ve formě samostatných příspěvků budou prezentovány tematické výsledky naší badatelské činnosti. Obsah našich stránek je prozatím velmi provizorní, ale v nejbližší budoucnosti dojde k celkové rekonstrukci. Poděkování za správu stránek patří Michalu Šmirausovi. Poděkování a absolutorium si zaslouží i Roman Babica za práci s pokladnou. Jakub Koníček, vzorně udržuje styky se státní správou. Započaly práce na digitální mapě represivních složek nacistického potlačovacího aparátu a také na mapě struktury druhého odboje jako celku.

Tento rok  je specifický pouze 27 návštěvníky(Covid), ale badatelsky a dokumentačně se jedná o zřejmě nejúspěšnější rok. Veškeré poznatky se budeme snažit zveřejnit prostřednictvím našich stránek a později i vydáním vlastní knihy.

Po volbách jsme obnovili jednání s Krajským úřadem, kdy nám nový hejtman, ing. Radim Holiš, vyšel vstříc.   Účastnili jsme se konzultací ohledně NKP Ploština, a pokoušíme se získat prostředky na rekonstrukci pietních míst v Prlově a Leskovci. Další posun jsme zaznamenali i ve styku s ministerstvem kultury, ovšem konkrétní pomoc nepřichází. Mezi aktivní členy se přiřadil ing. Milan Kristek, jehož přínos se týká hlavně komunikace se státní správou. Poděkování si zaslouží i PhDr.Miroslava Poláková, PhDr. Ladislav Slamečka, Milan Kolář a Aleš Machač

 

2021

Letošní rok by opět ve znamení omezení návštěvnosti (Covid) pietní místnosti a také bylo podruhé vypuštěno konání pietního aktu. Připomínky tragédie proběhly individuálně. Za rok 2021 navštívilo pietní místnost cca 80 osob. Jednalo se především o zájezd Přátel Paměti národa, kterého se zúčastnilo cca 35 lidí a výpravu ZŠ Luhačovice. Mimo to našlo cestu do Prlova asi dvacet lidí jednotlivě nebo v malých skupinkách.

Odstartovali jsme též budování encyklopedie odboje, skrze internetovou informační základnu na bázi podobné widipedii. Prozatím jsme ve fázi tvorby stránek jednotlivých osobností a odbojových skupin, případně hesel, týkajících se vojenství a příbuzných oborů.

Spolu s Okresním sociálním podnikem jsme věnovali MJVM vzácné poukázky,  z charitativní sbírky, pořádané při stavbě  kaple na Ploštině. V listopadu 2021, jsme zasadili dceřiný štěp Lidické hrušně – v rámci aktivity Posel naděje.

http://www.lidice.cz/obec/historie/KlikPosel/Menu.html

Byli jsme osloveni dvěma filmovými štáby, abychom  asistovali, při natáčení dokumentů – jednoho  českého (režisér Martin Pátek o Josefu Sousedíkovi Génius Valašska) https://www.kinovatra.cz/event/531915/genius-valasska-osudova-strela,

a jednoho ze slovenské provenience ,o různých osudech partyzánských velitelů ve vztahu k StB. Šlo o osobnosti L.Mňačka a J.Ondrovčáka a natočila jej režisérka Vladislava Sarkany.

2022

V roce 2022  jsme navázali užší spolupráci s profesorem Emilem Voráčkem z Historického ústavu AVČR, který nám pomáhá získat prostor pro další výzkum odboje na Valašsku. S panem profesorem jsme se seznámili již při projektu o vypálených obcích – tehdy pod hlavičkou Prlov 1945 – a OÚ Prlov.

Návštěvnost pietní místnosti byla velmi omezena, kvůli omezením, spojeným s epidemií Covid 19.  .

Rozvinuli jsme spolupráci s regionálními pracovišti MZA v Brně –  ve Zlíně a Vsetíně, a v neposlední řadě jsme získali kvalitní partnery v Muzeu regionu Valašska ve Vsetíně. Společně se chystáme na větší projekt, který by měl zaplnit bílá místa v naší historiografii. Slibná spolupráce se rýsuje i s Universitou Tomáše Baťi.

Tento rok přinesl i dvě smutné události, kdy zemřeli dva naši čestní členové – plk. Jan Maria Hronek a Jarmila Ondrášková.

 

Členská základna

 

Čestní členové:

 

prof. Emil Voráček DrSc.

 

Vlastislav Janík

 

Dana  Milatová-Gajdošíková

 

Členové:

 

Daniel Gargulák – předseda spolku

 

Jakub Koníček – člen

 

Roman Babica – člen

 

Ladislav Gargulák-člen

 

Josef Pellar (Sepp)-člen

 

Michal Šmiraus-člen

 

PhDr. Miroslava Poláková-členka

 

PhDr. Ladislav Slámečka – člen

 

Milan Kolář – člen

 

Ing.Milan Kristek – člen

 

Jan Pantálek – člen

 

Aleš Machač – člen

 

*V žádném případně nepopíráme sporná místa v historii partyzánského hnutí, ale ty musí být řádně prostudovány a výsledky kriticky zhodnoceny.